Srpen 2016

Ukradnutý tanec

25. srpna 2016 v 14:55 | Rose Violent |  Básně

Už se nebojím,
už se nebojím,
už nějak dobu,
myslím, že to ustojím,
pár věcí už jo,
i když občas plavu.

Už mi zas v hlavě mrdá,
nejsem na to hrdá,
ale co už.

Jsem já dalším zklamáním,
a ty další maketou?
Další pouto nevázané vyznáním,
jež je ruskou ruletou.

Bang, bang,
střílim slepý,
chytáš je a brousíš,
vykrystalizuje to,
snad v něco,
správně rozumně nerozumnýho.

Nepotřebuju pádný důvody,
ale pádný pocity,
pocit jako když neplavce hodí do vody,
oběť nejsem já,
jsi to ty.

Chráním tě před démony,
a vlastními problémy,
kdo tě ale uchrání přede mnou?
To nevím,
ale co vím je,
že dojdu tam,
kam mám,
ač možná cestou falešnou,
a trochu klikatou...

BLONĎATEJ SPLÍN

23. srpna 2016 v 18:35 | Rose Violent |  Básně
Bojím se smrti,
indikátor, že něco je špatně,
ten pocit mý srdce škrtí,
zas ta ohraná písnička,
je mi ze sebe trapně.

Bojím se umírání,
bojím se žití,
svědomí zpytování,
lhaní do sítí
- možná -
není zbytí,
jinak to neumím,
nemám city,
a tak si je vymyslím,
dělám interview,
s tim svym svědomim,
nesnášim pravdu,
a tak si jí přilepšim,
nesnášim sebe,
tak si to neulehčim,
mrdá mi v hlavě,
a jednou se oběsim,
ignorujte varování,
je to jen v blondsvětě splín.
/jsme jenom uzlíčky,
svejch životních chyb,
a vin,
utopených do vlastních vín,
do vlastních vinných střiků,
jsme jako zubatá kolečka v hodinách,
v objetí starejch zvyků./