Květen 2013

Fashspiration 1

29. května 2013 v 7:00 | Rose Fairy Tale |  Fashspiration
Vzhledem k tomu, že mě docela chytlo polyvore a kdybych měla dost peněz věřím, že bych se víc věnovala tomu, abych pár svých módních nápadů realizovala. Je tu ale dost až moc dívčích věcí. Líbí se mi, ale pořád si chci zachovat trochu prvků z rock stylu, nechci ho úplně ztratit, ale troška elegance neškodí. Třeba inspiruju i vás. ;)












Zpověď z vlastních chyb

28. května 2013 v 21:53 | Rose Fairy Tale |  Deníček

Ten článek, který doufám nikdo nečetl byl dost přeaný. Stejně jako moje rekaci na situaci, kdy jsem tu ráno, když jsem se vracela od táty našla mámu s přítelem. Už jsem velká holka, ale nepotřebuji se seznamovat s nevlastním tátou takovým způsobem. Vyjela jsem na mámu, dost, ale když jsem se vrátila od Peta, bylo to v pohodě.
Tak tohle je moje vysněné břicho!
Large
Nevím, jestli jsem na cvičení závislá, to ne, ale poslední dobou cvičím obden a každý ten den, kdy vynechám, jsem na sebe naštvaná, mám pak pocit, že jsem větší, nejsem se sebou tolik spokojená. Taky dnes všude vidím třiceti denní výzvy. Je fakt, že asi během tý třicítky zamakáte, ale když chci mít trvalé výsledky, nemůžu chvíli něco dělat a pak nic.
Large
A taky bych chtěla, aby mé cvičení mělo větší intenzitu. Ale hlavně - chci tomu přízpůsobit i jídelníček. Bez úpravy jídelníčku to nepůjde, nebo půjde, ale jen omezeně či pomalu. Což mi připomíná další problém. Stále si pohrávám s vegetarianstvím. Ale je to trochu zvláštní. Jediná zvířata, kterých se nebojím, věřím jim a mám k nim nějaký vlídný vztah jsou psi a morčata. Nesnáším kočky, hmyz. Bojím se krys, hadů, hmyzu, ... Mohla bych pokračovat. A taky vegetariáni, co vím, jedí dost zelených věcí, zeleniny apod. Já nenávidím zeleninu, i když Pete požaduje, že jestli spolu budeme bydlet, tak že se jí prostě jíst naučím. Uvažuji, že bych začala už teď. Ale nevím, nevím. Stačilo, abych musela sníst papriku, k čemuž mě Pete donutil v autobuse a málem jsem ho pozvracela. I přes to mě vegetarianství určitým způsobem láká. Ať mám ke zvířatům jakýkoliv vztah, nechci jim ubližovat. A prosím nepište mi nic o potravním řetězci. Kolik bych měla vyzdvihnout přírodních zákonů a narušování přírody, ale to je přeci něco jiného. To je jedno. Prostě nemůžu vidět, jak ta nebohá roztomilá stvoření lidi jen tak zabijí a oni s tim nemohou nic dělat. Na talíři to neovlivním, ale alespoň můžu protestovat. Čim víc nás bude, tím méně se jim to bude vyplácet. Na druhou stranu vím, že by mi maso chybělo. Jsem na vážkách, ale z toho, co se zvířatům dělá je mi do pláče. A o kosmetice nemluvě. Tam to ale zatím neplánuji, nějak se uskrovnit. I když by to asi taky chtělo. Ale jedno opatření lepší než žádné. Stejně nevím. Co myslíte vy?


Láska, víra, naděje

27. května 2013 v 8:00 | Rose Fairy Tale |  Básně
Z vysoké věže spouštím se dolů,
míjím naše dějiny,
ztrápení milenci navždy spolu,
přes bolest je vedou vidiny.

Je to mučenlivá euforie,
je to touha se zmateností,
je to naše symfonie,
přestaňme cítit zápach minulosti.

Zakleněná v trnech,
cítíc štěstí,
úspěch se hrne,
jen zkus zatnout pěsti.

Myšlenka je zlatým klíčem,
klíč však musí se vejít do zámku,
naše láska obehnaná kýče,
zahrajem v životě pohádku.

Vyber si vůdce,
štěstí či strach,
jsi osudem strůjce,
bojuj, jinak sny promění se v prach.

Inspirace 11

25. května 2013 v 7:00 | Rose Fairy Tale |  Other
Large

Large

Large

Large

Large


Work hard

24. května 2013 v 7:00 | Rose Fairy Tale |  Deníček
Abyste nesmutněli máte tu středopáteční zamyšlení. (Článek psaný ve středu a zvřejněný v pátek - odhalení tajenky)

  • Pořád bych něco vylepšovala a měnila. Což je na jednu stranu fajn, protože jsem pyšná, že jsem se konečně vyburcovala k nějaké práci - na sobě (ať už na těle - o tom později, nebo na svých povahových vlastnostech - o tom teď), na vztahu a když se zachce, tak i na pár předmětech ve škole. Ale na druhou stranu už se zase učím se na chvilku zastavit a brát co je teď a mít z toho radost. Ale abych neodbočovala. Chci se změnit. Teď mluvím o povaze. Miluji se. Respektive některé vlastnosti na sobě. Své sebevědomí, výbojnost, sem tam i tu inteligenci, vtipnost a nebojím se být odlišná, nebo si zakřičet, když se mi něco nelíbí. Jsem poměrně temperamentní, a tak se mi líbí, že nejsem někdo, kdo jde se stádem. Ale sebechvála smrdí. Mně teda ne, jak jste si všimli, ale jsou lidi, kterým vadí, když vidí, že se má někdo rád. Ale jsou věci, kterým se chci vyvarovat, trochu zmírnit, nebo je vymítit. Obtěžuje mě moje nezodpovědnost. A měla by to být Nezodpovědnost s velký N, protože moje bordelářství, pozdní příchody, zapomínání a ztrácení věci a ničení cizích věcí je nadprůměrná. A to na sobě nesnáším. Do školy někdy chodím si celý týden minimálně od 10 minut později, v pokoji mám neuvěřitelný binec (A teď nemyslím dva hadříky na zemi a zrnka prachu na lampičce), ztrácím všechno a všude a občas se mi povede zničit něco, co jsem si vypůjčila nebo dostala. Myslím si, že jak je kdo pořádný je strašně vidět na učebnicích a sešitech. A tak chci :
  1. Být zodpovědnější - Chci být pořádná, čistnotná, chodit na čas, mít vše v pořádku. Chci být puntičkář a perfekcionalista.
  2. Neohlížet se na druhé - Nemyslím to teď v nějakém sobeckém smyslu. Jen už nechci nikým pohrdávat. Ať si holky ve čtrnácti spí s deseti kluky, ať se lidi hádají o maličkosti, ať holky nosí výstřihy, ... Prostě chci zavřít pusu a nekritizovat pořád, jak to vidím okolo. No a co? Ať si každý dělá, co uzná za vhodné. Nechci řešit cizí životy. Lidi, co to dělají totiž nudí ten jejich vlastní.
  3. Být milejší - Třeba ke kamarádkám nebo přítelovi. Na přítele jsem někdy zbytečně výbušná, urazím se kvůli hlouposti, nebo ho neposlouchám. A to mi vadí. Chci být jeho dokonalá holka a především se tak chci cítit. A možná bych se mohla mírnit s těmi sprostými slovy a být prostě vřelejší. Ne mít falešný úsměv od ucha k uchu, ale prostě být vřelejší k těm, na kterých mi záleží.
  4. Být sebevědomější - Možná by se dle prvního odstavce mohlo zdát, že jsem až namyšlená, ale není tomu tak. Možná občas, ale stejně si myslím, že i ty, o kterých se říká, že jsou namyšlené nemají až tak vysoké sebevědomí, jak by bylo zdrávo. Chci se prostě mít ráda a být se sebou spokojená. Člověk, co se miluje je šťastný, protože má vše v sobě vyřešené a chová se k sobě s láskou a vírou.
  • Taky se chci pochlubit, že už týden a něco cviččím. Není to nějak hodně, ale výsledky už břicho malinkato zaznamenalo. Pořád se ale nějak nemohu odhodlat k běhání, to je moc namáhavé. Ale rotoped už mi nestačí. Buď zvýším 'dálku' nebo už prostě vypadnu běhat. A jsem moc ráda, že máme internet, protože bez něj bylo moje cvičení moc monotóní. Sedy lehy jsou sice super, o tom žádná, ale tělo potřebuje i změnu. Časem si na cvičení zvykne a nebude to taková rychlovka a fuška, jak by být měla. A tak to občas chce cvičit podle videí, tam je stále něco pestrého! :) Ale chtěla bych víc zabrat na nohy a přidat ruce. A zadek!
Tak mé hlavní problémy i neproblémy znáte, už může v klidu žít dál. :D Mějte se krásně a užijte si víkend! :)))

Inspirace 10

23. května 2013 v 7:00 | Rose Fairy Tale |  Other
Large

Large

Large

Large

Petřín

22. května 2013 v 7:00 | Rose Fairy Tale |  Můj svět
Petřín
Můj kornoutek! :D :*
Jsme nejlepší :)
Zmrzlinka
Yummy!
Pete nemá rád sluníčko :( :D

Užili jsme si to. Výšlap byl náročný, ale to nám nevadilo, bylo nám fajn. :) Viděli jsme pár souložící na lavičce, dali si výbornou zmrzku u Hájka a zapíchli to u nás doma, kde jsme se váleli. Prostě fajn den! :))

Zoo s Petem

19. května 2013 v 0:32 | Rose Fairy Tale |  Můj svět
Ty mláďata jsou největší borci.
Přinutila jsem muže olíznout velrybě ocas! :D

Inspirace 9

18. května 2013 v 20:30 | Rose Fairy Tale |  Other
Large

Large

Large


Slunné dny s přeháňkami

18. května 2013 v 10:13 | Rose Fairy Tale |  Deníček
Musím vám slavnostně oznámit, že už konečně máme internet, a tak vás budu otravovat pokud možno pořád. Jsem šťastný človíček, konečně můžu ťukat jak datel 24 hodin denně, muhahaha!

Je mi dost fajn, ač pořád prostě vím ,že nejsem na vrcholu toho, co bych chtěla a mrzí mě, že některé věci stále nejsou pod mou kontrolou a ztrpčují mi život. To je ale jen můj problém a nemůžu to na nikoho svádět. Možná proto je to ještě horší. Absolutně má věc, můj problém a trápení. Ještě že to všechno můžu probrat s Petem, vždycky mi pomůže. Jen škoda, že to není i naopak. Dokážu mu vybrat krásný dárek, dokážu ho obšťastnit, ale nejsem spokojená s tím, jak mu pomáhám, když ho něco trápí. Chci mu pomáhat tak, jako on pomáhá mě, ale nestačím mu, zdaleka ne. Vrchol mé pomoci je, že ho vyslechnu, ale nevím, co na to říct. A to on u mě ví vždycky. Proč jsem tak neschopná holka?

A víte taky proč mi je fajn? Cca za dva týdny oslavíme přeslazené šestnáctiny a hodlám se znovu nechat opíchat (kdo to pochopil, má u mě diplomeQ). Krom toho doufám, že to pořádně oslavím s partou. Neviděla jsem je sakra dlouho a to přitom některé z nich mám moc ráda. Třeba takovou Dee. Od pohledu se nezdá, že by mezi nás nějak zapadala. Poslouchá jiné věci, než my, obléká se prostě jako holka se vším všudy, ale stejně jí zbožňuju. Když opominu to, že je moc hezká, tak je chytrá a ta její tolerance mě udivuje. Většina holke jí podobné by nás hned osoudili. Ona to nikdy neudělala. Viděla bych jí moc ráda. A taky už jsme si objednala mého červeného miláčka, který mi pomůže zkorigovat můj líny rok. Oujé.

Docela mě mrzí, že se nedostanu na pár koncertů. Tradičně jsem Pink začala poslouchat až těsně před tím, co navštívila Prahu. A ano, zítra tu jsou Bring Me The Horizon a já tam zas nepůjdu. Jen doufám, že Oli do té doby bude moc vydávat ty svoje skřeky, protože poslední dobou mi spíš připomíná věžně s tuberkulózou. A taky si chci poslechnout to nové album, protože miluju Shadow Moses a ty skřeky se mi pořád líbí, ač už to není, co bývalo. A Rock for people taky vypadá slibně, neboť bych viděla naživo Papa Roach <3. Bohužel Pete je pryč a já tam bez něho nechci. A tak si asi počkáme až na Systemáky. Ale tak, nestěžuju si.

Dnešní Kachní zpravodaj je u konce, jdu zpracovat další články. Užijte si víkend! :)