Naučila jsem se.

9. ledna 2013 v 22:46 | Rose Fairy Tale |  Deníček
A o škole tu rozhodně mluvit nebudu, neboť moje známky jsou více než hrozné (i ta čtyřka by se našla) a já pořád nemám náladu se učit. Třeba to přijde. Nevadí.
196928_582083121807966_1804495493_n_large
  • Naučila jsem se, že pokud má člověk problém, který ho tíží na srdci, neměl by o tom nikomu říkat. Pokud je to problém s nějakou osobu, měla by se to prostě dozvědět jen ta osoba, které se to týká. A i když vám lidé nedávají žádné hloupé rady a neříkají jak je to strašné, stejně je to akorát tak na obtíž. Tím, že člověk o svých problémech přes příliš mluví jim akorát přidává na váze. A pokud jsou to problémy ve vztahu? Tak s tím už za nikým vůbec nelezte! V dnešní společnosti vás akorát každý bude nabádat k tomu, abyste to ukončili, že to je vážně zvláštní, ... Takže první pravidlo, které jsem si z minulého roku vzala jest : Pokud máte vážný ( nebo dokonce dlouhodobý) problém, nesdělujte to všem blízkým i dalekým a raději si to nechte pro sebe.
  • A další věc, kterou jsem zjistila. Mezi zamilovaností a milováním je ksakru velký rozdíl. Pomineme-li fakt, že milovat může tvrat roky, možná věčnost, zatím nedokážu na sto procent říct, milování je vaše volba. Možná se vám už z vašeho miláčka nemotá hlava a nepodlamují kolena, možná pochybujete, vidíte na něm chyby, nebo cokoliv jiného, ale stále si může zvolit, jestli chcete či nechcte pokračovat. A radím vám - pokud za to ten kluk vážně stojí a pokud máte trochu toho IQ, nevykašlete se na sebe jen kvůli tomu, že vyprchá zamilovanost, či kvůli krizi.

,,Dokud nezjistíte, že máte na vybranou, nemáte na vybranou."

  • Taky už začínám tušit, že na tom zakřikávání možná něco malinkato pravdy bude. Pokud má člověk sen, ale zrovna se mu nedaří, neměl by ho ventilovat na povrch. Řeči pochybovačů a nepřálků se mu zaříznou do srdce jako ostré malé střípky a mohou napáchat škodu. Mohou, ale nemusí. Zůstaňme silní!
  • Z předchozího bodu tedy vyplývá, že o svých touhách, snech, přáních a plánech do budoucna tu budu mluvit opravdu minimálně. Možná se změnily, možná ne. Inu, to už se asi nikdo z vás nedozví. Minimálně prozatím si nechám své plány a sny pro sebe.
  • A po přemítání nad svým dosavadním životem jsem toho zjistila přes příliš. Tajemství vidím téměř na každém kroku a rozhodnutí, každého roku svého života. Vybrala jsem si i tuhle cestu s Petem, vybrala jsem si, co nás potkalo a i před tím jsem si toho spousty vybrala. A zjistila jsem, že mi tam něco chybí. Tedy, nemyslím ve vztahu s Petem, nýbrž v těch mých rozhodnutích. Chybí mi tam vytrvalost. Vždy jsem se pro něco nadchla, něco jsem chtěla, ale nevyšlo to a po pár měsících to přešlo. A tak vím, že vytrvalost a vůli si musím vypěstovat, pokud chci sny a pokud jich chci dosáhnout. V pubertě je to ale těžké. Člověk se neustále přetváří. Jeden rok chce tamto, druhý zase támhleto, sám se často nepoznává. Votévr, těžké, neznámená nemožné, a tak mi nezbývá nic jiného, než se snažit.
  • A ano, už jsem i zjistila, jak moc jsem se za tenhle rok změnila. Jsem lehko zranitelná, citlivá, snad i lehce ovlivnitelná a radikální zároveň. Bojácná. Vždy toho ve mně možná kousek bylo, ale láska je orchestr citů a tohle vše se projevilo a stále projevuje. Na jednu stranu jsem věděla a stále vím, co nechci, jak nechci dopadnout a že na některé věci si utvářím názor dle sebe a ne druhých. Na tu druhou jsem přes svou zmatenost hledala odpovědi na internetových diskuzích a u lidí, kteří mi vážně moc nepomůžou. Už si zase musím jet po svém. Z části mi ti lidé a diskuze pomohly, ale z té druhé zesílily strach.
Tumblr_mg81qynxml1qem94eo1_500_large
Rekaputilace posledních dní i roku. Pojďme všichni za ještě lepšími zítřky.
Přeji hodně štěstí a splněných snů! (které si raději nechcte pro sebe)

Tumblr_mgbugf91sv1rf064wo1_500_large
Tumblr_meaygnevtl1qaa74no1_500_large
Tumblr_mgbgebcmmb1ry27fjo1_500_large
Tumblr_mgbgmsyhxz1rpgpygo1_400_large
Tumblr_mgbfdss8ld1rhzt1ho1_500_large
Tumblr_mgaaa5xcsf1r5xpw1o1_500_large
Tumblr_mg8sffvypw1rzyn3ko1_500_large
100911_large
Tumblr_mg9a35eua21rng5tvo1_500_large
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 maly-introvert maly-introvert | Web | 10. ledna 2013 v 16:17 | Reagovat

Ja som si svoje partnerské problémy vždy riešila len s priateľom, nikdy nie mimo, lebo raz sa mi stalo(ešte v minulom vzťahu), že som sa sťažovala u kamaráta a nakoniec sa to dostalo von tak, ako sa nemalo a záver bol z toho ešte horší ako začiatok problému. Takže ak mám problém, idem hneď za ním. Nikoho iného predsa do nášho vzťahu nie je, je to to len medzi nami a ja som k nemu úplne úprimná, nemám čo tajiť. Lebo keď to nevyriešime my dvaja medzi sebou, kto potom? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama