Pokud miluješ, nepřemýšlej. Pokud přemýšlíš, nemiluj.

30. prosince 2012 v 8:24

Že by se začalo plnit jakési pomyslné přání začít vstávat dřív? Dnes mě vzbudila ukrutná žízeň a bolest v zádech. Nebo by se to ukrutná hodilo spíš až za druhé spojení? No, necháme to být. A protože se z člověk, co obědvá ve dvě hodiny odpoledne najednou stal člověk, který už je v půl osmé na nohou (spíš na židli), tak vás pohltím pár článečky. Tenhle shrnu v bodech. To, co se událo, děje a nějaké úvahy.

  • Všechno by bylo lepší, kdybych se nemusela upnout na poslední půlrok. Byl to děs. Ne, nebyl by to děs, ale tou minulostí se zabývám od prvního okamžiku, kdy mě ty hnusné věci napadly. A tím, jak jsem to omílala stále dokola jsem tomu dala větší a větší váhu. Čím víc jsem nemohla unést, na co jsem pomyslela, tím více toho bylo. Ale musím jít dál, nechci ho ztratit. Polovina toho, co už jsme spolu prožili byla přímo zavalená slzami, strachem, teoriemi a špatnými věcmi. Nestal se žádný zásadní bum, ale ani od toho nebylo daleko. A vlastně to černé svědomí škodí. Protože pokud máte černé svědomí vůči člověku, na kterém vám moc záleží, je to o to horší, je horší nemyslet na to. Ale pokud to neuděláte, bude se to kupit. Naštěstí mu všechno říkám a jsem za to ráda. Není jediná věc, co o mně neví. Ale už zkrátka musím jít dál. Neovlivníme co se stalo, ale tím, že na to budeme myslet se z toho nikdy nedostaneme a bráníme lepším zítřkům. Proto mávám minulosti, už jí nepotřebuju. Myslím to s ním vážně, a tak je tohle jen nějaký malicherný výpad. Ne, už se k tomu nemůžu vracet, nesmím.
  • Poslední dny... Na jednu stranu nebyly tak špatné, na tu druhou se vymykali mému plánu ke změně, dobrým skutkům a lepšímu já. S Petem jsme byli u mého táty na brigádě. Když jsme dávali věci do do dodávky, z jedné krabice na nás vyskočila myš. Pete by se nelekl, kdybych nezačala pištět. :D Když ona z toho auta vyhopsala jako klokan. Toho mého úžasného člověka nepochopím. Nejnen, že chodí na stavárnu a v prváku nejspíš nebude mít jedinou trojku. Zvládá matematiku a angličtinu dohromady. Umí už téměř vyoskoškolskou a do toho dělá deskryptivní geomtetrii ještě pro spolužáky (za peníze, samozřejmě :D). Taky je ale neuvěřitelně talentovaný, co se ručních prací týče a tak brigády u mého táty jsou pro něj docela lenošní, oproti tomu, když teď doma staví altánek. Jsem ráda, že ho táta má rád. :)
  • Taky se mě táta ptal, jak to vidíme s prázdninami. Pete bude první dva týdny na brigádě a já bych si taky mohla něco najít... Potom bych měla na plánu nějaký camp na dva dny, jen on a já. A potom možná nějaký fesťák s přespáním. A doufám, že se tenhle rok vedle něho už probudím. Uvidíme, jestli to všechno vyjde.
  • Včera jsme byli pro novou postel a už jí mám v pokoji. :-) Je krásná. Mírně našedlá, manželská. Chci tam usnout vedle něho a probudit se zrovna tak.
  • Tajemství vidím ve svém životě čím dál tím víc. A ne ani tak v přítomnosti, jako minulosti. Chtěla jsem mít nějakou image, nějak být braná, dle toho jsem se nějaký čas zařizovala, až se to stalo skutečností. A tak pokud chci být holka bez těch problému, co jsem měla, tak se holt budu muset snažit. Ale půjde to, všechno jde. Jen mám pocit, že když se to týká vztahu, tak že by to mělo jít samovolně, že je divné si ho nějak upravovat a starat se o něj. Zároveň vím, že to bez téhle péče nejde. Alespoň u mě už ne. Jen prostě mám divný pocit, že se nějak přetvářím kvůli vztahu. Ani ne tak, že bych nechtěla, jako spíš, že nechci, aby to působilo jako přetvařování. Ono to není o přetvařování, jako o přetváření.
Už mě nic chytrýho nenapdá. Mějte se!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama