Co je pro mě láska?

30. prosince 2012 v 19:30 |  Deníček
Asi tu máme další úvahu.

Láska není jen o citu. Je to o důvěře, o víře, naději, někdy pevných nervech, minulosti, přítomnosti i budoucnosti, o přijmutí chyb toho druhého a o ctění jeho dobrých vlastností. Zklamáni jsou většinou ti, kdo si myslí, že jsou spojeni navždy a spoléhají jen na ten pocit. Potom se dostaví první krize a najednou mají pocit, že to rozhodně není to pravé. Ale já si myslím, že každý vztah má šanci být ten poslední, někdy ten jediný. Každý vztah má právo na věčnost. Jen musíme bojovat, hodně. Co bojovat, doufat v lepší zítřky, snažit se, NIKDY TO NEVZDÁVAT. Ať už jste udělali chybu vy, nebo váš protějšek, pokud chcete oba, jde to vždycky. A tomu věřte. Pokud se přeneseme přes to špatné, ať už to trvá dlouho sebevíc, čeká nás s naším partnerem něco velkolepého, úžasného, krásného.

,,Milovat, neznamená jen mít rád, milovat je věřit a pravdu znát, milovat je odpustit a znovu podat ruce, milovat je rozdělit duši a srdce. "


Victor Hugo

A tomuhle já věřím. Pokud přijmeme, co se stalo a pokud máme chuť vytvořit něco lepšího, co se stane, pokud přijmeme skutečnost, že ve vztahu to není vždy jen dobré, máme šanci. Každý má šanci na svou celoživotní výhru, jen je těžší si to připustit v dnešním skeptickém světě. A taky je těžké, ale zároveň výhrou pro nás, připustit si, že onu osudovou lásku, pravou lásku, si vytváříme my, nikdo jiný. Pokud jí věnujeme čas, úsilí a LÁSKU, může to být ona osudová. Jsme strůjcem svého osudu.

A jak jsem na tom já? Učím se milovat. Někdy je to krása, někdy utrpení, ale vždycky tak trochu umění.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama